PRASTARÝ LES - Chris Maser

O titulu:

Pohled do fascinující historie starého lesa.

název originálu: Forest Primeval – The Natural History of an Ancient Forest
překlad: z angličtiny přeložila Anna Pilátová
ilustrace: černobílé fotografie
vazba: pevná s přebalem
formát: 21x15 cm, 344 stran
rok vydání: 2003, vydání 1.
zajímavost: kniha je vytištěna na recyklovaném papíru

Anotace: Kniha je životopisem překrásného lesa v oregonských Cascade Mountains od jeho narození v roce 988 až do dnešní nádhery. Vyprávění o lese a jeho obyvatelích je protkané událostmi z dějin lidí i z autorova života. Slavné objevy, významné osobnosti, neštěstí, nemoci, války, to všechno během života jedné tisícileté jedle. Pokud se člověk ve své pýše a nenasytnosti nezastaví, přetnou i srdce tohoto pralesa cesty a motorové pily přeruší tepny času a historie, které nás spojují s našimi předky.

Úryvek:

... 1000

Kromě několika zbytků na stráních obrácených na sever zimní sníh již roztál a horské louky nad spáleništěm překypují červencovými květinami, které se houpají a pokyvují v jemném vánku. Naducané mraky pomalu plují po temně modré obloze a jejich stíny je následují. Stíny kloužou po kopcích nahoru a dolů, rostou a zmenšují se, spojují se a rozpadají, aby se znovu spojily v novém tvaru. Stíny jen odrážejí mraky, které jsou zas jen odrazem stále se měnícího vesmíru.

Téhož roku, kdy norský mořeplavec Leif Ericson na východním pobřeží Severní Ameriky objevil Vinland a raný středověk v Evropě se nachýlil ke konci, leží v čerstvé trávě uprostřed lučních květin nad spáleništěm mladík. Mladík, jehož dávní předci kdysi v temném dávnověku překročili Beringovu šíji mezi Sibiří a Aljaškou, líně leží a pluje s mraky, dokud jeho zrak neupoutá malá tmavá tečka na velké modré ploše.

Polední slunce mladíka zahřívá a on se dívá, jak tečka lehce proplouvá kaňony mezi mraky a kolem hor. V mysli se vypraví k té tečce, k velkému orlovi skalnímu letícímu na proudech teplého vzduchu, který vystoupal od země na oblohu, do nekonečna a svobody prostoru nemajícího začátek ani konec.

Vznáší se velkému ptáku po boku. Splývá s orlem, se vzduchem, teplem, mraky, sluncem, s Duchem, který je jednotou všech věcí, je Duchem a Duch je jím.  ...

... Křečíci dlouhoocasí jsou první hlodavci, kteří prozkoumávají spálenou krajinu: Jsou od přírody zvídaví a často vystupují z ochranných krytů. Zda jsou tyto činy projevem statečnosti či bláznovství, zůstává otázkou. Nicméně někteří se těmito výlety krátí své již tak nedlouhé životy, když se stanou kořistí sovy či jiného dravce.

Chuť křečíka dlouhoocasého znovu objevovat spálenou krajinu jak pomáhá, tak i škodí budoucímu lesu. Křečíci mají rádi semena douglasky a snědí všechny, která najdou, ale nikdy nenajdou všechna. A ne všechna semena spadnou najednou. Takže zatímco křečíci prozkoumávají zemi a hledají semínkový oběd, a to zvláště podél ochranného převisu zuhelnatělých padlých stromů, čas od času se na své cestě zastaví a zanechají za sebou hromádku výkalů. A právě těmito výkaly, aniž by to věděli, pomáhají připravit půdu pro další les.

Křečíci dlouhoocasí jsou od přírody ohledně jídelníčku velmi konzervativní. Jednou z jejich oblíbených pochoutek jsou podzemní hlízy hub zvaných lanýže. Během dní a týdnů po požáru myši hledají pod zemí vyschlé lanýže a i ty blízko vlhkého ztrouchnivělého dřeva, které jsou ještě čerstvé. Myši mají skvělý čich a poznávají lanýže podle specifické vůně, kterou každý druh v dospělosti vydává.

Když křečík lanýž najde, sní ho dost nedbale a naočkuje přitom okolní půdu sporami houby tím, že upouští kousky lanýže, na němž jsou spory přichyceny. Snědená část lanýže projde žaludkem, kde je hmota houby strávena, a tenkým střevem, kde jsou absorbovány živiny, až do váčku nazývaného cecum, což je vlastně slepé střevo, kde se výtrusy koncentrují, skladují a mísí. ...

Tituly podobného zaměření

STROMY K NÁM HOVOŘÍ - uspořádal Ivo Stehlík

Výhodný nákup: tuto knihu si můžete zakoupit také

Naše cena 222 Kč

DVD – ZA TAJEMSTVÍM ŠUMAVSKÝCH LESŮ

Jaká je budoucnost šumavské divočiny?   délka

Naše cena 130 Kč